Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zprávy ze školy - leden 2012

13. 2. 2012

Měsíc leden v sobě nese tradici několika akcí – vysvědčení, lyžařský výcvik, ples SRPD a zápis prvňáčků. Nejinak tomu bylo i letos.

 

V týdnu od 15. do 20. ledna proběhl lyžařský výcvik. Učitelé nás rozdělili do skupin. Nejlepší první skupina vyrazila hned ráno na sjezdovku. Druhá a třetí šla za chatu na kopec. Každý den jsme se zdokonalovali v technice jízdy, brzdění, takže ve středu s námi na sjezdovce jezdila i třetí skupina. Pan učitel Havel nás naučil jezdit na vleku, s některými z nás musel jet i několikrát, než jsme to zvládli, ale podařilo se.

Kromě dělení podle výkonnosti jsme byli ještě rozděleni do čtyř skupin na zábavu. Tak vznikl např. tým „Teplí bratři,“ „Alfa,“ „Beta“ a „Samsung.“ Zažili jsme  spoustu legrace – tancovali jsme např. na Modrou ústřici, soutěžili jsme v oblékání, hráli různé hry. Poslední večer jsme si díky DJ Markovi Růžičkovi užili i diskotéku. Za naši snahu jsme byli odměněni diplomy a věcnými cenami – dobrotami. Děkujeme dozoru a paní ředitelce, že nás na lyžák pustila. Příště se těšíme zas.  

Hodnocení :

UBYTOVÁNÍ – dobré, i když některé vybavení bylo lehce rozložitelné, pokoje byly čisté s topením, večerka v 22 hodin.

STRAVOVÁNÍ – snídaně – švédský stůl, obědy výborné, večeřelo se v 18,30 hod.

LYŽOVÁNÍ – výborné, sjezdovky byly urolbované, sníh nebyl mokrý (až na poslední dva dny)

ZÁBAVA – Každý večer se hrály hry, které se hrály ve skupinách. Vymýšleli  je učitelé.                                                                 žáci II. stupně

 

Lyžařský výcvik očima učitele :

Letošní lyžařský výcvik, který se uskutečnil v termínu  15. až 20.1. 2012 opět ve Zdobnici v Orlických horách, byl úspěšný. Úspěšný v tom, že jsme se vrátili všichni bez zranění, dokonce ani žádné vážnější onemocnění nebylo na programu. Úspěšný také pro děti, které stály poprvé na lyžích a již ve středu sjely všechny sjezdovku. Velkým potěšením byl také pohled na „mazáky“ kurzu, kteří byli na „lyžáku“ už poněkolikáté a bylo to na jejich lyžařském stylu znát. Úspěch byl i pro mnohé nováčky, kteří poprvé bez maminky řešili otázky, kde mají pyžamo, co si obléci a jestli si dát k snídani tři párky nebo jogurt a vločky. Všichni to zvládli na jedničku, občas pomaleji nebo ne tak nadšeně, ale zvládli. Jak se přitom bavili, záleželo pouze na nich samých, protože chuť užít si hry, legraci, občas nějaké pošťuchování   je u každého jiná. Snad mě jenom mrzí, že už ani společné volné chvíle si dnešní děti  neumí představit bez počítačů, filmů, mobilů a dalších pomůcek k zábavě.                                                        Markéta Bubnová

A ještě jednou k lyžařskému výcviku. Dovolte mi, abych poděkovala p. učiteli J. Havlovi a pí. učitelkám M. Bubnové a I. Absolonové za zdařilý průběh celého lyžařského kurzu.

Velké poděkování patří i Vám rodičům zato, že jste nám své děti svěřili, přivezli jste a odvezli, a hlavně, že jste svým ratolestem uhradili náklady spojené s pobytem na horách. 

 

   Fotografie z kurzu najdete na www.zslhoty.estranky.cz v sekci nové fotoalbum. Jsem velmi ráda, že se nikomu nic nestalo a všichni přežili ve zdraví. Snad nám to vyjde i za rok.                                  Dagmar Bachmanová

 

19. ledna se konal  zápis do prvního ročníku základní školy. Zapsat se přišlo deset nových prvňáčků.  U zápisu nám předvedli svou šikovnost a své znalosti. Za svou snahu byli odměněni Krtečkovým vysvědčením a dárky, které jim vyrobili jejich starší kamarádi. 

Největším nedostatkem, který byl zjištěn u zápisu, je stále špatná výslovnost.                                                                     Dagmar Bachmanová

 

V pátek 20. ledna se konal Ples SRPD. Završilo se tím půl roční snažení zájemců o taneční kroužek, neboť děti vystoupily se svým nacvičeným předtančením. Děkujeme paní učitelce Janě Florianové za trpělivost při nácviku vystoupení a Báře  Noskové,  Báře Kopecké, Michaele Mazankievičové, Petře Zámečníkové,  Lukáši Bednářovi, Martinu Kroulovi, Marku Růžičkovi a Martinu Židovi.

 

Dovolte mi, abych poděkovala všem členům výboru SRPD, zvláště p. Jiřímu Zavackému a jeho ženě, pí.Zuzaně Janečková, pí. Věře Sýkorové, pí. Michaele Hlávkové  za zorganizování celé akce. Jejich práce začíná týdny před plesem zajišťováním místa konání, hudbou, občerstvením, dopravy, a hlavně sháněním tomboly. Díky jejich úsilí se letošní ples vydařil.                                                         Dagmar  Bachmanová

 

Příspěvek do časopisu nám poslal i pan Zavacký.

 

Dne 20. 1. 2012 se konal na Vrbici 53. tradiční rodičovský ples. Jménem výboru SRPD bych chtěl poděkovat paní ředitelce Dagmar Bachmanové a všem, kteří se na organizaci tohoto plesu podíleli, za velkou pomoc při přípravě tohoto plesu. Dále bych rád poděkoval Báře Kopecké, Petře Zámečníkové, Míše Mazankievičové, Báře Noskové, Markovi Růžičkovi, Lukáši Bednářovi, Martinu Kroulovi, Martinu Židovi a paní učitelce Janě Florianové za velmi pěkné předtančení. Také paní Šárce Ležákové za bezplatné ušití šatů na toto vystoupení. Velmi děkujeme všem rodičům a sponzorům, kteří přispěli do naší velmi bohaté tomboly.

                                                 Jiří Zavacký, předseda SRPD

 

První pololetí školního roku bylo zakončeno v pondělí 31. ledna, kdy žáci obdrželi vysvědčení.

Vzhledem k probíhajícímu plaveckému výcviku, prožili žáci I. stupně normální  vyučovací den.

Žáci II. stupně měli na tento den naplánovanou práci na projektu Venkovských komunitních škol. Rozdělili se do tří skupin, které pod vedením vyučujících zpracovávali různou tematiku.

První skupina s p. učitelem J. Havlem vyrazila vybavena fotoaparáty a teplým ošacením do chladného zimního dne k Sudslavě, odkud porovnávala a fotogtrafovala změny v přírodě v okolí potoka Brodce až do Lhot. Po návratu fotografie hodnotili a učili se je upravovat.

Další skupina vedená pí. učitelkou P. Vojtovou, zpracovávala herbař z vylisovaných rostlin, které jsme v letních a podzimních měsících nasbírali na loukách v okolí Lhot.

Poslední skupina s p. učitelem J. Píšou zpracovávala historickou část, týkající se Homole a Lhot.

Všichni žáci si zaslouží pochvalu za dobře odvedenou práci.

Dagmar Bachmanová

 

Miss panenka

Opět po roce vyzýváme všechny šikovné děti  a jejich rodiče, prarodiče a známé, aby se s námi zapojily do charitativní akce Miss panenka.  Kdo umí a chce ušít jednoduchou panenku,  má čas do konce měsíce března. Přesný střih a instrukce si vyžádejte u p. uč. Bubnové ve škole. Jako každý rok proběhne výstava a soutěž  o nejhezčí školní panenku, která nás bude reprezentovat na krajském vyhlašování v červnu v Hradci Králové.

Zapojte se s námi a pomůžete zachránit dětský život!!!

              Markéta Bubnová

 

Co nás čeká  v měsíci  únoru ?

 

-          návštěva divadelních představení

-          zahájení činnosti zdravotnických kroužků – 3. a 6. ročník

-          kroužek dopravní výchovy

-          školní kola olympiád

 

 

Popis děje -  Cesta do školy

 

  V této slohové práci bych vás chtěl seznámit s možná obyčejnou, ale v mnohých případech velice zajímavou cestou do školy. Zároveň bych chtěl také vyvrátit některé mýty, které byly hlavně dříve ostatními brány jako velká výhoda toho, že jsem místní.

  Přípravy na cestu začínají již večer. Všichni se mne snaží přesvědčit, abych si připravil batoh, udělal úkoly a šel brzy spát. Vše z toho jako standardní puberťák nedodržuju. Můj bratr to většinou udělá, patří k té skupině lidí, která, aby měla od ostatních pokoj, udělá cokoliv.

Ráno se nás máti snaží vzbudit vždy v šest hodin a dvacet minut. Bratr tento čas dodržuje - na rozdíl ode mne. Já mám vlastní režim. Budík mi zazvoní v šest hodin a dvacet osm minut. Mám ho tak nastavený, jelikož vím, že mi vstávání a jeho vypnutí trvá dvě minuty. Další - přibližně tři minuty - mně trvá se obléknout. V této chvíli můj bratr už dosnídal. Michal má vůbec dost divnou strategii - všude je vždy moc brzo! To moje strategie je být všude na poslední chvíli. Sám nevím proč.

Po snídani dokončím  úkoly a připravím si tašku. V té době je bratr už na cestě, což je divné, když chodíme do stejné školy. Poté, co se odhodlám vyjet - to je vždy tak za pět minut sedm - mě čeká slovní smršť od babičky, která nadává na katastrofální stav mého kola a na to, že mě chytěj  policajti. Nebo že se zabiju.

S tím kolem má pravdu. Brzdy dostávají opravdu zabrat, jelikož nemám kotoučovky. Po jednom kilometru z prudkého kopce se tak rychle obrousej, že jsem už rezignoval kupovat nový špalky.

 Konečně jsem vyjel, mám dost na spěch, opět nestíhám! Projedu mezi asi tři a půl metru vzdálenejma a dva metry vysokejma opukovejma blokama  a narazím na téměř celoročně bahnitou cestu. Když z ní vyjedu, jsem konečně na asfaltu, ale okolo trčí elektrické ohradníky, což hlavně v zimě není moc dobré. Dojedu na křižovatku. Konečně! Už jen pár metrů ke škole!

 Nevím, jestli se mi  podařilo vyvrátit názor, že místní mají výhodu, ale vím, že jsem nemohl vypsat všechny podrobnosti a komplikace. Snad příště. Snad?                                                                     Tomáš Petraš 9.ročník