ZŠ a MŠ Lhoty u Potštejna

Vánoce

Filip Čížek (9.ročník)

            Když se řeknou Vánoce, asi každý člověk si nejspíš představí hromadu dárků, pohodovou atmosféru, vůni cukroví, rozzářené úsměvy dětí u stromku nebo jen posedávání u televize a sledování našich tradičních vánočních pohádek.

            Dle mých vlastních zkušeností by se neměly Vánoce nazývat svátky klidu a míru, ale svátky stresu, paniky a především neustálého spěchu, kdy se všichni snaží, aby bylo vše dokonalé, napečené cukroví, perfektně ozdobený stromeček nebo celý dům bez jediného smítka.

            Svátky nemají být o tom, že bude vše do poslední hodinky naplánované, ale že si všichni sedneme a odpočineme si po tom náročném roce nebo zavzpomínáme na to, co nám nového dal nebo naopak vzal. Zapomínáme však na to, že Vánoce nejsou o dárcích, ale připomínáme si tím narození malého Ježíška v Betlémě.

            Mám za to, že klid o Vánocích v našich domácnostech už je dnes nemožný. A tak se zkusme nad sebou zamyslet a přivést trochu klidu a míru do letošních svátků.

Dopis Ježíškovi

Tomáš Strassenský (7. ročník)

Milý Ježíšku,

            tentokrát bych si přál něco neobvyklého. Nechci žádné dárky, ani nic podobného. Chtěl bych, aby náš soused pan Šťastný nebyl tak smutný a ještě by k němu mohla přijet vnoučata. Myslím, že by se mu určitě zvedla nálada. Také bych si přál, aby už skončila válka na Ukrajině. Tolik lidí zbytečně umírá a přichází o své domovy.

            Moje maminka by nemusela tolik pracovat, je celé dny v práci a je unavená. Dělá i spoustu věcí doma. To je asi vše, co si přeji. A ne, že mi zase dáš Lego duplo. Je mi přece 12 let.

Děkuji Tom

Vánoce z pohledu stromečku

Tomáš Tylš (6. ročník)

            Vždy se těším na Vánoce, protože mě rodina krásně ozdobí. Jinak celý rok trávím tak, že jsem na půdě. Rozveselují mě ale myši. „Neboj, brzy budou Vánoce.“ A také, že každý druhý týden v sobotu si myši udělají bál a tancují kolem mě. Ale vždy se nejdřív umyjí ve starém lavůrku v napůl špinavé vodě.

            Teď však budou Vánoce. A jak vlastně u nás Vánoce probíhají? Tatínek přijde a vezme mě do kuchyně, kde mě ozdobí ozdobami, svíčkami, stříbrnými a zlatými řetízky, ozdobnými kouličkami atd. Koupí si vždy kapra a toho zabijí, ale to tak v přírodě chodí. A k tomu jedí bramborový salát.

A když mě na Hromnice vrátí na půdu a uklidí ozdoby, udělají mi myši velké povánoční svátky. Všechny se sejdou a letos jich už bylo sto dvacet! Takže to byl opravdu velký sraz. Vše se o Vánocích vydařilo a všichni se ze všeho radují.

Vánoce z pohledu psa

Nataela Dvořáčková (7. ročník)

Tohle ráno měli všichni naspěch. Já jsem je ale upřeně pozoroval z mého pohodlného pelíšku a přemýšlel jsem, proč jsou všichni tak nervózní a pořád něco chystají. „Co to voní?“ štěknul jsem a utíkal do kuchyně. Maminka připravovala hostinu. Díval jsem se na ni smutnýma očima, aby mi taky kousel dala. Ale ona jen řekla: „To není pro tebe.“

 Mezitím si děti hrály venku v tom nádherně bílém sněhu a já je pozoroval z okna. Když nastal večer, všichni usedli ke stolu a pochutnávali si na večeři. Opět jsem se marně zkoušel vyloudit kousek té dobroty.

Po jídle děti hned běžely ke stromečku. Já jim byl v závěsu. Konečně jsem si uvědomil: „Jsou Vánoce!“

Dopis Ježíškovi

Eliška Čermáková (9. ročník)

Milý Ježíšku,

            letos jsem se rozhodla, že ti napíšu o něco dřív než minulý rok, přeci jen uznávám, že psát ti 25. prosince úplně není to pravé. Po dlouhém uvažování jsem došla k názoru, že jestli musíš obdarovat celý svět, bídou určitě netrpíš. Proto si myslím, že ani já nemusím být tento rok zas tak skromná, přeci jen jsem byla celý rok moc hodná.

V televizi říkali, že tento rok budou tvé finanční možnosti o něco menší. Prý kvůli té ekonomické a energetické krizi, ale vím, jak tento problém vyřešit! Komerční banka ti určitě ráda půjčí hodně peněz.  Ale jestli tě to potěší, zkrátila jsem svůj seznam přání o padesát dárků. Teď už si jich přeju jen sto dvacet. Myslím si, že ti můžu představit mé tři favority.

Na prvním místě je určitě luxusní jachta, která stojí jenom 158 milionů dolarů. Na to určitě máš. Druhým mým favoritem je tryskáč, výběr značky nechám na tobě. A rozhodně pod mým stromečkem nesmí chybět nějaká menší tramvaj. Nejlepší by byla červená.

Toto jsou takové menší dárky, které si přeju. Ale nejvíce bych si přála, abychom byli všichni šťastní a zdraví. Abychom se na sebe všichni usmívali a abychom na Vánoce nikdo nebyl sám. Žádné dárky, ať už jsou drahé či ne, mi nenahradí chvíle s rodinou a kamarády.

Doufám, že mi aspoň některá přání splníš.

Tvá Eliška