ZŠ a MŠ Lhoty u Potštejna

Co se mi na listopadu líbí/nelíbí…

Markéta Tylšová (9. ročník)

            Listopad byl pro mě dlouho spíše smutným měsícem. Sychravé počasí a chlad pomalu se blížící zimy, kratší dny a prodlužující se noc. Občas mi z toho bylo trochu smutno.

            Jednoho dne jsem si ale řekla, že to změním. Rozhodla jsem se poznamenat si každý den tři věci, které se mi v něm líbily. A tak jsem se pustila do objevování krás listopadu. K začátku listopadu neodmyslitelně patří svátek Dušičky. Když jsem byla menší, vyráběli jsme doma lampičky ze starých sklenic a rozsvěceli je na opuštěných hrobech.

            Noc byla tmavá, hvězdičky se schovávaly za hustými mraky a hřbitov jemně blikal v záři hořících svíček. Chvíli jsem kráčela po pěšince a potom zastavila u hrobu z tmavého kamene u hřbitovní zdi. Dříve vytesaný nápis na kameni, dnes už nečitelný, stále střežil tajemství o tom, komu asi hrob patřil?

            „Můžu teď rozsvěcet já?“ zeptal se bráška Tom, který se ke mně mezitím přiblížil. „Ale vždyť jsi rozsvěcel před chvílí.“ Oponovala jsem. Vytáhla jsem z košíku lucerničku se slovy: „No tak dobře.“ Usmála jsem se a položila ji na hrob. „Tahle je už je poslední.“ pronesla jsem. Rozhlédli jsme se kolem sebe. Dříve tmavá místa už díky nám krásně svítila.

            Další věcí, kterou mám na listopadu ráda, jé mé oblíbené podzimní tvoření a taky procházky s rodinou podzimní krajinou. Když si jen tak povídáme a pozorujeme při tom přírodu. Trochu zmrzneme, ale o to příjemnější je pak vlna tepla, která mě zaplaví po příchodu domů. Při tom si vzpomenu na vyprávění o mém pradědečkovi. Ten míval tento čas rád, protože měl po náročném roce konečně volno a čas na čtení.

            Postupně jsem díky těmto a dalším zážitkům objevila, že i listopad je krásný měsíc a hlavně – krása nespočívá v tom, jaké je počasí, ale v tom, s jakými lidmi ho člověk prožívá.

Filip Čížek (9. ročník)

            Když se řekne listopad, určitě se vám vybaví překrásné barvy od žluté, po červenou až hnědou, které zdobí koruny stromů a rozsáhlé krajiny.

            Já osobně listopad nemám moc v lásce. Nekonečné hromady bahna lepící se na podrážky, otravný ledový vítr a neustálé deště, které pokazí celý den. To vše beru za negativa. Ale abyste si nemysleli, že vidím listopad jenom z té špatné stránky. To jste pak na omylu.

            Listopad je na druhou stranu překrásný měsíc plný radosti a barev. Na toto téma si vždy vybavím lesní cestu pokrytou popadaným listím všech barev. Když si představím, že po ní jdu, slyším jenom zpěv ptáků, kteří neodletěli do teplých krajin, a šumění nedalekého potůčku a tajemné zvuky lesa. Každému se ale vybaví něco jiného.

            Na konci tohoto měsíce se podzim začne proměňovat na zimu. Padající listí vystřídají sněhové vločky a z komínů domů se začnou objevovat první obláčky dýmu nesoucí se do neznáma. V tu chvíli vyměním letní tenisky za sněhule a ze skříně vytáhnu hřejivou bundu s rukavicemi a kulichem. V tu dobu pro mě začíná zima. Nekonečné koulovačky, promáčené všechno oblečení a čas oprášit lyže.

            Listopad se dá vyjádřit spoustou pocitů a tohle je ten můj. Zajímalo by mě, jak to vidí ostatní. Jestli stejně, nebo úplně odlišně.